mě: pravidla českého pravopisu

j	já zájm., 2. mě i mne, 3. mně i mi, 4. mě i mne, 6. mně, 7. mnou

m	měď, -di ž., mn. 1., 4. -di, 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi
	měděnec, -nce m.
	měděnka ž.
	měděný
	mědicí (např. lázeň)
	mědikovec, -vce m.
	mědiryjec, -jce i mědirytec, -tce m.
	měďnatý
	měďný
	měch, -u m.
	měchýř, -e m.
	měkce, 2. st. měkčeji
	měkčit
	měkkost, -i ž.
	měkkota ž.
	měkký, 2. st. měkčí
	měkkýš, -e m.
	měknout, příč. měkl
	měkoučký, mn. -čcí
	mělčina ž.
	mělký, 2. st. mělčí i mělčejší
	Mělník, -a i -u m.; mělnický
	Mělník, -a i -u m.; mělnický, mn. -čtí
	mělnit
	měna ž.
	měňavka ž.
	měňavý
	měnič, -e m.
	měnící (kdo nebo co mění)
	měnicí (např. buben)
	měnit (se), podst. jm. měnění
	měnový
	měřič, -e m.
	měřící (kdo nebo co měří)
	měřicí (např. přístroj)
	měřický
	měřičský (např. skupina), mn. -čští
	měřičství stř. (činnost měřiče)
	měřictví stř. (geometrie)
	měřítko stř.
	měrka ž.
	měrný
	měrový
	měsíc, -e m.; hvězdářsky Měsíc
	měsíček, -čku m.
	měsíční
	měsíčník, -u m.
	měsíčný (např. noc)
	měšťácký
	měšťáctví stř.
	měšťák, -a m.; měšťačka ž.
	měšťan, -a m.
	měšťanský
	měšťka i měštka ž., mn. 2. měštěk i měštek
	městka ž. (křečová žíla)
	město stř.; hlavní město Praha, Brno-město; Staré Město (pražské), Jižní Město (část Prahy)
	městský, mn. městští; Městský úřad v (Bechyni), Městské zastupitelstvo v (Bechyni)
	městys, -e i -u m., mn. 1., 4. -e i -y, 7. -i i -y

	Podobné:
a	akademie ž., mn. 2. -mií; Akademie věd České republiky; Akademie výtvarných umění; Janáčkova akademie múzických umění; též Akademie (viz § 65)
	Alžír, -u m. (město); Alžírsko stř.; Alžířan, -a m.; alžírský
	Argos, -su i -gu m. (město); argoský i argejský
b	babylon [-on i -ón], -u m. (zmatek); Babylon (starověké asijské město)
	Bartoloměj, -e m.
	bartolomějská noc
	barvoměnka ž.
	beseda ž.; Česká beseda, Moravská beseda (tance); Beseda brněnská, Měšťanská beseda, Umělecká beseda (spolky)
	betlém, -a i -u m. (jesličky); Betlém, -a m. (město)
	Betlémská kaple, Betlémské náměstí (v Praze)
	bezvědomý; bezvědomě
	Brasilia [-zí-], -ie ž. (město); brasilijský
	břímě (kniž.) stř., viz břemeno
c	časoměřič, -e m.
	časoměřičský, mn. -čští
	časoměrný
	Čechy, Čech ž. pomn., 3. -ám, 6. -ách, 7. -ami (země); Čech, -a m.; český, mn. čeští
	český; Česká republika; česká vláda; Česká národní banka; České vysoké učení technické (v Praze); česká dvorská kancelář (hist.); české země i České země (země Koruny české), České království i Království české, Země česká (jako hist. státní celek);
	cílevědomý; cílevědomě
	city [si-] neskl. ž. i stř. (město); City (v Londýně)
	čtvrť, -ti i -tě ž., mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi (část města)
	čtyřrozměrný
d	dešťoměr, -u m.
	dmout, 1. j. dmu; rozk. dmi, dměte; příč. dmul, dmut; podst. jm. dmutí
	dohřmět i dohřmít, 3. mn. dohřmí; rozk. dohřmi, dohřměte; příč. dohřměl
	dorozumět se, 3. mn. dorozumějí se i dorozumí se; příč. dorozuměl se; podst. jm. dorozumění
	dům, domu m.; dům U Minuty, dům U Tří lilií; Národní dům na Smíchově, Lidový dům; Obecní dům (v Praze); Dům umělců (např. v Praze); Bílý dům (ve Washingtonu)
	dvojměstí stř.
	dýměj, -e m.
f	fakulta ž.; Fakulta dětského lékařství Univerzity Karlovy; Divadelní fakulta Akademie múzických umění; Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
	fórum, -ra stř.; Forum Romanum [fó- -má-] (v Římě)
h	hlavní; hlavní město Praha
	Ho Či Minovo Město stř., jedn. 2. Ho Či Minova Města atd.; hočiminovoměstský, mn. -stští
	Ho Či Minovo Město, Ho Či M-ova M-a s.; hočiminovoměstský
	Hradčany, -čan m. pomn., 3. -nům, 6. -nech, 7. -ny; hradčanský; Hradčanské náměstí (v Praze)
	hřmění stř.
	hřmět i hřmít, 3. mn. hřmí; rozk. hřmi, hřměte; příč. hřměl
j	Jaroměř, -e ž.; jaroměřský
	jednosměrný
	jen, -u m. (jednotka japonské měny)
	jmění stř.
	jmout, 1. j. jmu; rozk. jmi, jměte; příč. jal, jat; podst. jm. jetí
k	Kapské Město
	Kapské Město, K-ho M-a s.
	kašpar, -a m. (směšný člověk)
	kolik, ve spojení s počítaným předmětem 2., 3., 6., 7. p. kolika (kolik lidí, od kolika lidí, kolika lidem)
	koruna ž.; svatováclavská koruna (korunovační klenot); země Koruny české (české země i České země)
	krmě ž.
	kromě, krom předl.
	Kroměříž, -e ž.; kroměřížský
	Kroměříž, -e ž.; kroměřížský, mn. -žští
l	lakomý; lakomě
	lei [lej] m. neskl. (jednotka rumunské měny)
	Libeň, 2.p Libně ž., libeňský; část Prahy, Vysoká Libeň, obec v okrese Mělník
	licoměrník, -a m.; licoměrnice ž.
	lihoměr, -u m.
	Litoměřice, -ic ž. pomn., 3. -cím i -cům, 6. -cích, 7. -cemi; litoměřický, mn. -čtí
	Litoměřice, -ic ž. pomn.; litoměřický
	lži- ve složeninách, např. lžiumění, lživlastenecký
m	maloměšťácký
	maloměšťáctví stř.
	maloměšťák, -a m.; maloměšťačka ž.
	maloměstský, mn. -městští
	malý, 2. st. menší; Malý vůz (souhvězdí); Malá Strana (městská čtvrť); Malá Asie [áz-]
	menší; Menší Město pražské
	meziměstský, mn. -městští
	míra ž., jedn. 7. mírou, mn. 2. měr, 3. mírám atd.; tou měrou
	mít, 1. j. mám; rozk. měj; příč. měl
	moře stř.; Středozemní moře i moře Středozemní; Moře dešťů (na Měsíci)
	Mostecká věž; Staroměstská mostecká věž
	múza, -y ž. (umělecká schopnost); Múza (bohyně)
	Múza, -zy ž.; múzické umění
	múzický; Akademie múzických umění
n	na pamětnou
	nad předložka; v místních názvech: ulice Nad Lesem, ulice Nad Bertramkou, náměstí Nad Bateriemi apod.
	nadměrný
	nadmout, 1. j. nadmu; rozk. nadmi, nadměte; příč. nadmul, nadmut; podst. jm. nadmutí
	nadprůměrný
	nádraží stř.; Masarykovo nádraží, nádraží Olomouc-město
	nadto přísl. (kromě toho, navíc)
	najmě (zejména)
	naměkko i na měkko (např. být)
	naměklý
	náměsíčník, -a m.; náměsíčnice ž.
	náměsíčný
	Náměšť nad Oslavou, Náměště nad O. ž.; (oslavsko)náměšťský
	náměstek, -stka m.; náměstkyně ž., mn. 2. -yň i -yní
	náměstí stř.; Václavské náměstí; náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, náměstí Bratří Čapků, náměstí Míru, náměstí Na Stráži
	námět, -u m.
	nazpaměť přísl.
	nedorozumění stř.
	neměnnost, -i ž.
	neměnný; neměnně
	němý; němě
	nepaměť, -ti ž.; od nepaměti
	nepoměr, -u m.
	neproměnnost, -i ž.
	neproměnný; neproměnně
	nerovnoměrný
	nesmělý