| s | svůj zájm., m., 2. svého, 3. svému, 4. živ. svého, neživ. svůj, 6. svém, 7. svým; svá i svoje ž., 2. své i svojí, 3. své i svojí, 4. svou i svoji, 6. své i svojí, 7. svou i svojí; své i svoje s., 2. svého, 3. svému, 4. své i svoje, 6. svém, 7. svým |
| z | zasvé i za své (vzít) |
| s | svébytný |
| svěcení s. | |
| svědčit, rozk. svědč i svědči, svědčte i svědčete | |
| svědecký | |
| svědectví s. | |
| svědek, -dka m.; svědkyně ž., mn. 2. -yň i -yní | |
| svedený | |
| svědit i svědět, podst. jm. svědění | |
| svědomí s. | |
| svědomitý | |
| svéhlavý | |
| Sven, -a m. | |
| svépomoc, -i ž. | |
| svéprávný | |
| svěrač, -e m. | |
| svěrací (např. kazajka) | |
| svěrák, -u m. | |
| svéráz, -u m. | |
| svérázný | |
| Sverdlovsk, -u i -a m.; sverdlovský | |
| sveřepý | |
| svěřit (se) | |
| svěrka ž. | |
| svěsit, rozk. svěs; příč. svěšen | |
| svěšovat | |
| svést, 1. j. svedu; rozk. sveď; příč. svedl, sveden; podst. jm. svedení (dolů, dohromady, ke zlému apod.); jiné je zvést (zkazit) | |
| Svět, -a m. | |
| svět, -a m.; Nový svět (Amerika) | |
| světácký | |
| světáctví s. | |
| světák, -a m.; světačka ž. | |
| světec, -tce m.; světice ž. | |
| světelný | |
| světit, příč. svěcen | |
| Světlana, -y ž. | |
| světle červený i světlečervený, světle modrý i světlemodrý apod. | |
| světlice ž. | |
| světlík, -u m. | |
| světlo s. | |
| světločervený, světlomodrý apod. | |
| světlomet, -u m. | |
| světlotisk, -u m. | |
| světlovlasý | |
| světluška ž. | |
| světnice ž. | |
| světoběžník, -a m.; světoběžnice ž. | |
| světoobčan, -a m. | |
| světovládný | |
| světový; Světová zdravotnická organizace; Světový pohár ve sjezdovém lyžování | |
| světoznámý; světoznámě | |
| svetr, -u m. | |
| světský, mn. -tští | |
| svévole ž. | |
| svévolný | |
| svěžest, -i ž. | |
| svěží (čerstvý) | |
| svézt, 1. j. svezu; rozk. svez; příč. svezl, svezen |
| Podobné: | |
| a | ahasver, -a m. (věčný poutník); vl. jm. Ahasver |
| ahasverský i ahasverovský | |
| c | Čínská zeď, Velká čínská zeď (hist. stavba); čínská zeď (izolování od ostatního světa) |
| d | dosvědčit, rozk. dosvědč i dosvědči, dosvědčte i dosvědčete |
| dosvědčovat | |
| druhý; druhá světová válka; druhé císařství (hist.) (viz § 88) | |
| h | hádes, -du m. (podsvětí); Hádes, -da m. (bůh podsvětí) |
| i | internet, -u m. (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť) |
| internet, -u m. (propojené počítačové sítě); Internet vl. jm. (Celosvětová informační a komunikační síť) | |
| k | kazisvět, -a m. |
| kino s.; kino Svět | |
| krédo s. (přesvědčení); Krédo (část mše) | |
| l | Las Vegas neskl. s.; lasvegaský |
| lux, -u m., mn. 1., 4., 7. -xy (jednotka osvětlení; zn. lx) | |
| m | mistrovství s.; mistrovství světa, mistrovství Evropy; Mistrovství světa v odbíjené žen 1990 |
| n | nasvědčovat |
| nesvůj zájm., mn. m. živ. nesví, m. neživ. nesvé, ž. nesvé, s. nesvá | |
| nový; Nový rok (svátek 1. ledna); Nový svět (Amerika); Nový zákon (část bible); Nový Zéland; Nová Guinea [gví-] | |
| o | obstát, 1. j. obstojím; rozk. obstůj; příč. obstál (osvědčit se) |
| osvěcovat (k osvítit) | |
| osvědčení s. | |
| osvědčit, rozk. osvědč i osvědči, osvědčte i osvědčete; podst. jm. osvědčení | |
| osvědčovat (k osvědčit) | |
| osvěta ž. | |
| Osvětim, -i i -ě ž.; osvětimský | |
| Osvětim, -i i -ě ž.; osvětimský | |
| osvětlit | |
| osvětlovat | |
| osvětový | |
| osvěžit (se) | |
| p | podsvětí s. |
| pohár, -u m.; Pohár mistrů evropských zemí (např. v odbíjené), Světový pohár ve sjezdovém lyžování (soutěže) | |
| posvětit, rozk. posvěť; příč. posvěcen | |
| přesvědčit, rozk. přesvědč i přesvědči, přesvědčte i přesvědčete; příč. přesvědčen | |
| přisvědčit, rozk. přisvědč i přisvědči, přisvědčte i přisvědčete | |
| přisvědčovat | |
| průkazný (přesvědčivý) | |
| r | rozsvěcovat |
| rybník, -a m.; Horusický rybník; rybník Svět | |
| s | sever, -u m. (světová strana) |
| shladit (ze světa, vyhladit), příč. shlazen | |
| sprovodit, příč. sprovozen (např. ze světa) | |
| starosvětský, mn. -tští | |
| Suetonius [svetó-], -nia m. | |
| svát, 3. j. svěje, 3. mn. svějí i svějou; rozk. svěj; příč. svál, svát (svanout); jiné je zvát (někoho) | |
| svíce ž., mn. 2. svící i svic i svěc | |
| t | transverzála, -y ž. |
| transverzální | |
| u | usvědčit, rozk. usvědč i usvědči, usvědčte i usvědčete |
| usvědčovat | |
| v | válka ž.; války napoleonské, husitské; druhá světová válka (viz § 88) |
| vysvědčení s. | |
| vysvětit, příč. vysvěcen | |
| vysvětlit | |
| vysvětlivka ž. | |
| z | západ, -u m. (světová strana) |
| zasvěcený | |
| zasvětit, rozk. zasvěť; příč. zasvěcen | |
| zesvětlit (něco) | |
| zesvětštět, 3. mn. zesvětštějí i zesvětští; příč. zesvětštěl (stát se světským) | |
| zesvětštit, 3. mn. zesvětští; příč. zesvětštil (někoho, něco) | |
| znesvěcovat | |
| znesvětit, příč. znesvěcen | |
| zvést, 1. j. zvedu; rozk. zveď; příč. zvedl, zveden; podst. jm. zvedení (zkazit); jiné je svést (dolů, dohromady, ke zlému apod.) |
Naposledy hledáno:
své, vlastizrada, thálie, spíchnout, pradávný, přejou, žán, postrádat, kirke, střízlivět