1. Měkké souhlásky ď, ť, ň se označují
2. Souhlásky párové
3. Skupiny souhlásek
4. Předložky a předpony s a z
5. Délka samohlásek v domácích slovech
6. Psaní slov přejatých
7. Zkratky a značky
8. Psaní velkých písmen
9. Psaní spřežek
10. Spojovací čárka (spojovník)
11. Členicí znaménka

Měkké souhlásky ď, ť, ň se označují

1. háčkem: ď, ť, ň (hoď, ťal, vraťte, tloušťka, voňavý);

2. ve spojeních di, ti, ni, dí, tí, ní psaním i, í (na rozdíl od dy, ty, ny, dý, tý, ný) (viz § 3 a 4);

3. ve spojeních dě, tě, ně psaním ě (na rozdíl od de, te, ne) (viz § 21).