Pravidla českého pravopisu

vves, vsi ž., mn. 1., 4. vsi, 3. vsím, 6. vsích, 7. vsemi
sSpišská Nová Ves, S-é N-é Vsi ž.; spišskonovoves
vveselí s.
 veselice ž.
 veselit se
 veselý
 věsit, rozk. věs; příč. věšen
 veskrze, veskrz přísl.
 veslař, -e m.
 veslice ž.
 vesměs přísl.
 vesmír, -u m.
 vesmírný
 vesna ž. (jaro); Vesna (bohyně)
 vesničan, -a m.
 vesnice ž.
 vesnický
 Vespasián i Vespasianus [-án-], -na m.
 vespod, vespodu přísl. i předl.
 vespolek přísl.
 vespolný
 vést, 1. j. vedu; rozk. veď; příč. vedl, veden
 Vestfálsko s.; vestfálský; vestfálský mír
 Vestfálsko, -a s.; Severní Porýní-Vestfálsko; vestfálský
 vestibul [-ty-], -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 věstník, -u m.
 vestoje i vstoje i stoje přísl.
 Vesuv [-z-], -u m.; vesuvský
 Vesuv [-zu-], -u m.; vesuvský
 Podobné:
cčtyřveslice ž.
dDolní Věstonice, D-ch V-ic ž. pomn.; dolnověstonický
 dovést, 1. j. dovedu; rozk. doveď; příč. dovedl, doveden
 dvěstěkrát
 dvěstěletý i dvousetletý
 dvousetletý i dvěstěletý
iinvestice [-ty-] ž., mn. 2. -ic i -icí
 investiční [-ty-]
 investitura [-tytu- i -tytú-] ž.
jJobova zvěst
kklávesa, -y ž.
 klávesnice ž.
 kvést i kvíst, 3. j. kvete; rozk. kveť; příč. kvetl; podst. jm. kvetení
 kvestor, -a m.
 kvestura [-tu- i -tú-] ž.
nnaskrz, naskrze, naveskrz, naveskrze přísl.
 návěs, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 ves, návsi ž., mn. 1. -vsi, 3. -vsím, 6. -vsích, 7. -vsemi
 návěsný
 návěst, -i ž.
 navést, 1. j. navedu; rozk. naveď; příč. navedl, naveden
 návěstí s. (např. v letectví)
 návěstidlo s.
 návěstní (např. znak)
 Nemyčeves, -vsi i -vse ž.; nemyčevský
 nevěsta ž.
 nezvěstný
oodkvést i odkvíst, 3. j. odkvete; rozk. odkveť; příč. odkvetl
 odvěsna ž.
 odvést, 1. j. odvedu; rozk. odveď; příč. odvedl, odveden
 oves, ovsa m., mn. 1., 4., 7. -y
 ověsit, rozk. ověs; příč. ověšen
ppodvést, 1. j. podvedu; rozk. podveď; příč. podvedl, podveden
 pověsit, rozk. pověs; příč. pověšen
 povést se, 3. j. povede se; příč. povedl se, poveden
 pověst, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -stmi
 pověstný
 předvést, 1. j. předvedu; rozk. předveď; příč. předvedl, předveden
 předzvěst, -i ž.
 převést, 1. j. převedu; rozk. převeď; příč. převedl, převeden
 přívěs, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 přívěsek, -sku m.
 přivěsit, rozk. přivěs; příč. přivěšen
 přívěska ž.
 přívěsný
 přivést, 1. j. přivedu; rozk. přiveď; příč. přivedl, přiveden
 provést, 1. j. provedu; rozk. proveď; příč. provedl, proveden
rrozkvést i rozkvíst, 1. j. rozkvetu; rozk. rozkveť; příč. rozkvetl
 rozvěsit, rozk. rozvěs; příč. rozvěšen
 rozvést, 1. j. rozvedu; rozk. rozveď; příč. rozvedl, rozveden
sse zájmeno zvratné a částice u zvratných sloves, 2. sebe, 3. sobě i si, 4. sebe i se, 6. sobě, 7. sebou (např. vzít s sebou, rozumí se samo sebou apod.)
 Silvestr, -a m.
 silvestr, -a m. (zábava); vl. jm. Silvestr
 silvestrovský
 stoje i vstoje i vestoje přísl.
 súčtovat (spočítat položky); jiné je zúčtovat (provést účtování; vypořádat se)
 svěsit, rozk. svěs; příč. svěšen
 svést, 1. j. svedu; rozk. sveď; příč. svedl, sveden; podst. jm. svedení (dolů, dohromady, ke zlému apod.); jiné je zvést (zkazit)
 švestka ž.
ttravestie [-ty-] ž.
uUhřiněves, -vsi i -vse ž.; uhřiněves
 Uhříněves, -vsi i -vse ž.; uhříněveský, mn. -ští
 uvést, 1. j. uvedu; rozk. uveď; příč. uvedl, uveden
vvenuše ž. (krásná žena); Venuše (bohyně; planeta); Věstonická venuše (soška)
 veřeje, -í ž. pomn. (zárubeň; dveřní závěs)
 věrozvěst, -a m.
 věštit i věstit, 3. mn. věští i věstí; příč. věštěn
 vstoje i vestoje i stoje přísl.
 vykvést i vykvíst, 1. j. vykvetu; rozk. vykveť; příč. vykvetl
 vyvěsit, rozk. vyvěs; příč. vyvěšen
 vývěska ž.
 vývěsní (např. tabule)
 vývěsný (např. arch)
 vyvést, 1. j. vyvedu; rozk. vyveď; příč. vyvedl, vyveden
 vzkvést i vzkvíst, 1. j. vzkvetu; rozk. vzkveť; příč. vzkvetl
zzakvést i zakvíst, 3. j. zakvete; rozk. zakveť; příč. zakvetl
 závěs, -u m., mn. 1., 4., 7. -y
 zavěsit, rozk. zavěs; příč. zavěšen
 závěsný
 závěsový
 zavést, 1. j. zavedu; rozk. zaveď; příč. zavedl, zaveden
 zlověstný
 zúčtovat (provést účtování; vypořádat se); jiné je súčtovat (spočítat položky)
 zvesela přísl.
 zvěst, -i ž., mn. 1., 4. -i, 3. -em, 6. -ech, 7. -tmi
 zvést, 1. j. zvedu; rozk. zveď; příč. zvedl, zveden; podst. jm. zvedení (zkazit); jiné je svést (dolů, dohromady, ke zlému apod.)
 zvěstovat
Naposledy hledáno:

ves, výplatní, vystýlat, hodit, jablonná, minerálka, zrána, centigram, poplatník,

Pravidla aktuálně obsahují 34.846 českých slov a 3.230.785 slovních tvarů. Pro generování slovních tvarů používáme Ispel.